Jezdit jako Ital...

Čtěte více: Blogy
Vydáno: 31. 1. 2011  /   Aktualizováno: 26. 7. 2011
Jezdit jako Ital...

Zrovna jsme seděli v malé útulné pizzerii poblíž italského Milána, když se mi jeden z manažerů firmy Brembo nad sklenkou grappy přiznal k poměrně šokující věci. „Víš, teď jsem byl týden na obchodní cestě po Německu,“ říkal a obrátil do sebe zbytek skleničky s vinnou kořalkou, „a uvědomil jsem si, jak mě italští řidiči strašně, ale strašně štvou.“ Jak to?

„Všechno to troubení, agresivita… To, jak kašlou na všechny ostatní kolem sebe – zlatí Němci.“ No, to je fakt, když jsem kdysi zavítal do Florencie za volantem otřískaného Renaultu Laguna s přezdívkou „kočkolap“, málem jsem psychicky zkolaboval.
Na italských silnicích je to pro Neitala šílená džungle, a město je pak přímo bitevní pole. Z tříproudové silnice je pětiproudová, na několika stovkách metrů jsou řidiči schopní několikrát přejet z pravého pruhu do levého, a pak to troubení. Neustálý hluk ze všech stran, doprovázený gestikulací z otevřených oken a sem tam nadáváním.

Když do italského města vjedete nepřipravení, připadáte si jako králík, kterého vhodili do klece plné hladových tygrů. Ale i v tomto chaosu se dá najít několik pilířů, jež mu dodávají systém. Třeba to troubení a povykování. Když u nás na někoho zatroubíte, je to jako byste nadávali jemu a jeho rodině až do pátého kolena. Prostě urážka. V Itálii troubení znamená „jsem tady, jedu za tebou“. Řidiči se tak navzájem informují, že jsou v pohybu – v podstatě lowendová forma parkovacích senzorů. A když stáhnete okénku a zařvete „bastardo“ nebo „kornuto“, berou to ve většině případů sportovně. Stejně vás přes to troubení není slyšet, takže ani nedostanete do zubů.

Na rozdíl od Čechů Italové nikdy neváhají. Blížíte se na dálnici rychle ke kamionu, za kterým jede starý Fiat Panda? Můžete si být jistí, že začne předjíždět ve chvíli, kdy si to přihasíte za něj. U nás by v podobné situaci auto hodilo blinkr, cuklo do rychlého pruhu, pak cuklo zpátky a pak teprve začalo předjíždět. Nebo kruhové objezdy. Auta do nich najíždějí ihned. Jo, a Italové nepoužívají zpětná zrcátka, takže bacha. Všechny tyto drobnosti vás mohou zaskočit, ale alespoň vás nutí být pořád ve střehu. A víte, že se vždy stanou.
Stejně mám raději německý model, kde doprava funguje jako dobře promazaný stroj. Naši germánští přátelé mají totiž jednu vlastnost, kterou by jim mohli závidět Češi, Italové a spousta ostatních národů. Umějí dát nohu z plynu.

Vraťme se na dálnici k autu, které chce předjet kamion. Jeho řidič se nejdříve podívá do zrcátka, a pokud se rychlým pruhem řítí auto (na úsecích bez rychlostního limitu je to víc než pravděpodobné), prostě si počká. A další věc, která mi u nás pije krev – předjíždění za každou cenu. Pokud se po předjetí zařadíte zpátky do pravého pruhu, hned se za vámi vyrojí spousta aut, která vás musejí bezpodmínečně předjet. Favority, Fabie HTP a podobné závodní stroje s motory rozžhavenými doběla se snaží dokončit předjížděcí manévr, abyste je pak znovu předjeli s milimetrovým sešlápnutím pedálu. V Německu jsem něco takového ještě nezažil. A moje oblíbené lepení se někomu na zadek? U nás naprosto standardní signál, že chci předjíždět. Když jsem se kdysi dávno poprvé vydal do „Říše“, nikdo se mi nelepil na kufr. Zvláštní, ale fajn, takže pokračuji v rychlém pruhu a za mnou v dostatečném odstupu jedou další auta konstantní rychlostí. A když uhnu, vžum – kolem mě proletí kolona několikasetkoňových sedanů, kombi a SUV.

Je to čistě můj subjektivní názor – když jedu do určité země, docela přesně vím, co můžu čekat. V Itálii se na silnicích chová pětadevadesát procent řidičů naprosto stejně – jezdí jako draci. V Německu je poměr obrácený, jen zřídkakdy vám někdo provede věc, která vás zaskočí. Ale u nás? Nikdy nevíte, co vás čeká. Teď nemyslím opravdu upřímné chyby, mýlit
se na silnici může každý. Ale co jsem nikde nezažil a co je naše specifikum – to jsou naprosto záměrné, zákeřné sviňárny. Zbytečně vyvolané nebezpečné situace typu rychlých manévrů bez blinkrů, oslňování dálkovými světly, nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo i toho troubení. A hlavně, kam ten spěch? Vyplatí se předjíždět na plné čáře nebo jet na červenou kvůli tomu, aby byl řidič o minutu dříve v cíli? U nás je často i ranní jízda do práce ruská ruleta – a tu já odmítám hrát. To bych raději jezdil v Itálii a chlapíkovi, který vyjádřil znechucení nad svými Italskými krajany, bych doporučil, ať se projede u nás. Hned by mu bylo veseleji – pokud by to přežil.

Blogy
Na večerní party nenechal odhalený vůz nikoho na pochybách, že se jedná o převratný model v mnoha směrech, vyplňující místo mezi Range Roverem Evoque a Range Roverem Sport. Značka Land Rover tak zacílila na nový segment zákazníků. Základní cena vozu startuje na 1 559 569,- Kč. Přestože... (Pokračování...)
Blogy
Podtitulem letošních Legend je italský design, co konkrétně od toho mají návštěvníci čekat? Chystáme prezentaci pěti hlavních italských designerských studií a jejich prací, abychom návštěvníkům ukázali, která auta pro které automobilky připravila. Např... (Pokračování...)
Blogy
Samolepkou TESTOVÁNO PRO SPEED jsou nyní označeni naši testovací jezdci. Vyfoťte některého z nich v akci, fotku nahrajte do komentářů na Facebooku Speedu a my nejlepší fotografii odměníme volným voucherem do kina pro dva. (Pokračování...)
Blogy
Blogy
Jak statistiky celý rok naznačovaly, nejsilnějšími třemi značkami českého trhu za uplynulých 12 měsíců jsou Škoda, Hyundai a Volkswagen. Dle údajů společnosti Médea Research prodala Škoda 78 765 vozů, za ní následují Hyundai s 20 496 vozy a Volkswagen, kterému se podařilo prodat 16 982 vozů. Na dal... (Pokračování...)
Hyundai
Blogy
Stačí jen, abyste vytvořili maximálně 3 minuty dlouhý klip zaměřený na přednosti vozů Hyundai, vyplnili soutěžní formulář a pak už jen doufali, že se váš příspěvek bude líbit porotě. Důležitá je nejen kvalita recenze, ale také originalita. Přihlásit do soutěže můžete i více příspěvků, abyste... (Pokračování...)