Lepší už to nebude

Seděl jsem za volantem nového Legacy asi hodinu a sahal jsem, mačkal, tlačil a ťukal na všechny plasty kolem dokola. Marně.
Nepřišel jsem na jediný racionální důvod, proč bych měl, tak jak jsem to už mnohokrát zahlédl u některých novinářských kolegů, zjišťovat tvrdost plastových panelů použitých v interiéru.
Ty v Legacy vypadají na pohled výborně (oproti minulosti je to zase posun dopředu), a jestli jsou tvrdší než u konkurence? Nevím, Audi, BMW nebo třeba Ford by mě jen těžko mohly nařknout z osahávání, tak nemám srovnání.
V autě se obvykle dotýkám jen řadicí páky a volantu – a ten v Legacy padne skvěle do ruky. Má příjemně útlý věnec a logicky uspořádané hnízdo tlačítek audia a tempomatu. Dá se příjemně nastavit do ideální pohody a i přes pohon všech kol vás statečně informuje o dění pod koly. Přejetého střevlíka v prstech neucítíte, ale postupnou ztrátu adheze ano, rozhodnete-li se jet s autem na hraně. Startovací tlačítko, pohodlné sedačky a řadicí páka manuálního šestikvaltu. Složeného tak, že se dá na nižší kvalty slušně sprintovat a že pětka s šestkou příjemně uleví motoru.