Italská nová vlna

Maserati Ghibli S Q4
Čtěte více: Testy
Vydáno: 24. 9. 2015  /   Aktualizováno: 24. 9. 2015
Italská nová vlna
Přichází čas na změnu. Přichází čas vyměnit nudné německé kočáry za něco osobitějšího, stylovějšího, zábavnějšího, emotivnějšího – něco víc italského. Přichází čas Maserati.
Čtěte více: Maserati Ghibli S Q4

Výjimečnost Maserati začíná už u decentně vkusného klíčku. Je to poctivý kus kvalitního lakovaného plastu s hliníkovým dekorem, takže jeho přítomnost v kapse skutečně ucítíte. Vlastně byste s ním klidně mohli i umlátit chobotnici prchající z vašeho oblíbeného Linguine ai Frutti di Mare, když by na to přišlo. Ale hlavně je na něm ten správný znak – Neptunův trojzubec. Položte ho ve společnosti na stůl a určitě upoutáte pozornost. Zkuste tohle s klíčkem od M5 a neuspějete – BMW se totiž nestydí dát i k třímilionovému übersedanu obyčejný kus černého plastu, jaký dostanete k sociální 116d. Nemusíte být snob, aby vás obdivné reakce obecenstva zahřály u srdce. Je to prostě součást radosti z vlastnictví něčeho výjimečného.
Důležitější je však auto, které vám tenhle klíček odemkne. Vypadá nádherně, že? Typicky italská hladká elegance jemně zagresivněla ostřejšími hranami, ale výsledek je naprosto vyvážený a přitažlivý. A také nenápadný – přece nechcete, aby se k vám na každém rohu sbíhaly davy mobilních fotografů. Ale to pravé okouzlení přichází až při zatažení za kliku a vklouznutí za volant obšitý skvělou kůží. Ocitnete se v intimně útulném, kvalitními materiály naplněném a uvolňující atmosférou čišícím interiéru. Klasická jednoduchost se tu snoubí s moderními hračkami, všude lány jemné kůže prokládané hliníkovým dekorem a vše korunují tradiční oválné analogové hodiny, jak se na správné Maserati sluší a patří. Na italské auto je ze všeho zcela netypicky cítit vysoká úroveň zpracování a promyšlená ergonomie.
Jasně, chybičky se najdou – některá tlačítka nemají tak precizní chod, hliníková pádla řazení uchycená ke sloupku řízení při natočení volantu občas skončí mimo dosah vašich prstů a vzhled obrazovek infotainmentu zjevně navrhovali ve chvíli, kdy byl grafik na dovolené. Ale na druhou stranu je cítit, že se návrháři snažili vytvořit z kabiny Ghibli příjemné místo k životu, což je vítaná změna ve srovnání se strohými interiéry německých pojízdných kanceláří. A hlavně představuje obrovský skok vpřed oproti minulému Quattroporte plnému vrzajících plastů, vachrlatých tlačítek a s nefungující navigací z Citroënu.
Jako pokrok ale sotva budete vnímat fakt, že úžasný atmosférický V8 Ferrari byl nahrazen novým motorem twin-turbo 3.0 V6. Jen si vzpomeňte na tu úžasně melodickou symfonii vycházející ze čtyř koncovek výfuku, která při vytáčení motoru k sedmi tisícům otáčkám dokázala rozechvět nejen vaše vnitřnosti, ale i okenní tabulky všech domů v okolí jednoho kilometru. Mám ale pro vás (velké) překvapení – i když je nový motor přeplňovaný, o zvučnost nepřišel. Kolem dvou tisíc dokáže být naprosto tichý, aby při klidné jízdě nerušil vaše myšlenky, ve třech tisících to ale začne: zvuk zhrubne a naplní kabinu, zlostné bručení se postupně promění v plechové vrčení, které graduje a vyvrcholí prásknutím do výfuku, když zatáhnete za pravé pádlo. A pak všechno začne nanovo. Není to tak hutné a nestaví to chloupky na těle do pozoru jako 4.7 V8 z Quattroporte, ale je to dost dobré, abyste si rádi stáhli okénko a ještě víc si užili vzrušující výlety k červenému poli v 6500 otáčkách. A ani vás nenapadne zařadit dříve
– italští motoráři udělali maximum, aby novému motoru vdechli duši. Zachovali i točivý charakter, takže se často necháte unést a v rozletu vás přibrzdí až měkký omezovač.
Tedy pokud to dříve neudělá váš pud sebezáchovy – Ghibli je totiž zatraceně rychlé. To není velké překvapení, když uvážíte, že má výkon 410 koní a 550 Nm, takže stovku zdolá za 4,8 sekundy a uhání až 285 km/h. Překvapení je, že svou rychlost dokazuje nejen nenucenými přelety rychlostmi začínajícími dvojkou, pokračujícími vyblikáváním pomalých aut v levém pruhu a končícími ve vězení, ale nebojí se ani zakroucené okresky. Řidičská pozice je (i díky polohovatelným pedálům) perfektní a v autě se cítíte dobře zabudovaní, takže srůst s ním není žádný problém. S prvními zatáčkami se kolem vás skoro pětimetrové Ghibli smrskne a nechá se přesně a hbitě vést. Čumák odlehčený o dva válce se velmi ochotně stáčí k apexu, podvozek odhodlaně drží stopu a na výjezdu oceníte trakci nenápadně pracujícího pohonu všech kol Q4.
Ten tady vážně není jen kvůli těm několika lyžařským výletům do Alp, které každý rok podnikáte. Je tu kvůli efektivitě. Na displeji palubního počítače si můžete zobrazit, jak se v reálném čase přenáší výkon mezi jednotlivými nápravami – pro maximální trakci při rozjezdech je rozdělen v poměru 50:50, ale s rostoucí rychlostí okamžitě začne výrazně upřednostňovat zadní nápravu až do sta procent při jízdách ustáleným tempem, aby šetřil palivo i elektronicky ovládanou spojku rozdělující výkon. Pracuje tak nenápadně, že kdyby vám o něm neřekli, ani byste si ho nevšimli a jen obdivovali, jak fantastickou trakci tohle auto má.
Výsledkem je, že se všech těch 550 Nm skutečně nebojíte využít a díky citlivému ovládání a čitelnému chování můžete letět po zapadlých okreskách velmi srdnatým tempem. I přes okolní luxus se cítíte propojení s autem, takže si troufáte stále víc – ždímáte ho na rovince, drtíte ho na brzdách a ostře brousíte zatáčky. A nejspíš až ve chvíli, kdy na vás z remízku mrkne sebevražedným pohledem srnka, vám v hlavě zacinká poplašný zvonek. Jenže ono to celou dobu působí tak přirozeně… Ghibli vás vtáhne do děje, podpoří svým jistým chováním a popohání zpívajícím motorem. Ani na mizerných, úzkých a nepřehledných silničkách Křivoklátska, kde by se 550i neobratně motalo, S6 nešikovně klopýtalo a E 500 nezaujatě plulo, se Ghibli necítilo mimo svou sportovní hru.
Jasně, tohle umělo minulé Quattroporte, které bylo v podstatě čistokrevným sporťákem převlečeným do čtyřdveřového sáčka, taky – a ještě o něco lépe. Jenže divočením na okreskách stráví manažerská auta jen velmi krátkou část svého života a tu zbylou, naplněnou nudným cestováním často na velké vzdálenosti, zvládá Ghibli mistrněji. Je tišší, klidnější, pohodlnější a lépe vybavené, snáz se řídí a méně žere (ne že by vás to zajímalo, nicméně dojezd s 80litrovou nádrží a průměrnou 12litrovou spotřebou na úrovni přes 650 km stojí za zmínku). A to je pro současné zákazníky důležitější. Přesto to nebude mít v dnešním světě úplně lehké…
Ghibli totiž trpí cejchem menšího, levnějšího bráchy Quattroporte, takže ho škarohlídi nepovažují ani za pořádné Maserati. Jenže stejně jako v případě kritiků Caymanu, který dynamicky přerostl ikonickou 911, je to jen jejich smůla. Ghibli totiž není ošizené Maserati pro chudé, ale stejně luxusní a rychlé auto, jen o chlup zkrácené pro ty, kdo prostě velkou loď nepotřebují. Díky tomu dokáže být Ghibli stejně komfortní při dlouhých cestách, ale daleko mrštnější, když dojde na zábavu. Navíc má konečně dostatečnou kvalitu, aby bez jakýchkoli výmluv a omluv přímo vyzvalo silnou německou konkurenci, ale na rozdíl od nich se v Ghibli budete cítit hýčkáni a rozmazlováni, ne jen precizně obslouženi. Takže jestli jste někdy uvažovali o italském autě, teď přichází ta pravá chvíle na jeho koupi.

Technické údaje
Motor: 
twin-turbo šestiválec 2979 ccm
Výkon: 
410 koní 
v 5500 ot./min.
Toč. moment: 
550 Nm 
v 4500–5000 ot./min.
Hmotnost: 
1870 kg
Zrychlení 0-100 KM/H: 
4,8 s
Max.rychlost: 
285 km/h
Spotřeba: 
10,5 l/100 km
Cena: 
2 354 660 Kč
Autor: 
Martin Jánský
Renault Twingo 1.0 SCe
Testy
Městské auto – automaticky vám skočí do hlavy Francie. Twingo bylo už od první generace synonymem pro obratnou štiku do ulic a parkovišť, jeho recept vždy fungoval – teď se ale změnil. Nová verze sdílí platformu se čtyřdveřovým Smartem, takže přebírá jeho klíčovou vlastnost.... (Pokračování...)
Audi RS Q3
Testy
Představte si ten šok. Kdesi za zatáčkou slyšíte pětiválcové hřmění, ostré jako zuby cirkulárky. Do toho sem tam odfrknutí a zapráskání výfuku. Blíží se Stig Blomqvist v Quattru S1? Vytáhnete foťák, čekáte… A pak se kolem vás... (Pokračování...)
Citroen C4 Cactus
Testy
Vzpomeňte na Citroën 2CV alias „kachnu“. Když ho kdysi vymýšleli, ptali se lidí, ne co v autě ještě potřebují, ale bez čeho se obejdou. Vzniklo jednoduché auto, prošpikované chytrými nápady. Legenda. Historie se opakuje, nový Cactus jde stejnou cestou. Ty bubliny po obvodu celé... (Pokračování...)
Chevrolet Corvette Stingray
Testy
Provoz v Los Angeles je neústupný a nemilosrdný jako Alonso v první zatáčce. Máte jenom dvě možnosti – jezdit stejně rychle, nebo zírat s otevřenou pusou. Samozřejmě se hodí, když na to máte to správné auto. A jak se zdá, C7 Corvette Stingray Convertible je k takovému... (Pokračování...)
Opel Astra OPC
Testy
Před časem jsme všichni hlasitě jásali nad novým Leonem Cupra, a přitom jsme zjevně zapomněli, že tady už jedno takové auto máme: Astru OPC, další divoký a přitažlivý hot hatch s 280 koni. No, ono to vlastně u opelů není nijak neobvyklé, že se na ně zapomíná. Svezete se s ... (Pokračování...)
BMW Z4 sDrive28i
Testy
BMW Z4 se asi co nevidět dočká svého nástupce a já jen doufám, že nepřijde o těch pár věcí, díky nimž ho mám tak rád. Je to ta malá stísněná kabina, která navozuje příjemný pocit intimnosti a vzájemného souznění. A charakteristický posaz... (Pokračování...)